Výklad Horoskopů

Švýcarská lékařka Elisabeth Kúbler Rossová,která víc než dvacet let působila v nemocnicích ve spojených státech amerických a vyučovala na několika univerzitách,si získala významné jméno v oblasti výzkumu lidské smrti.Knihy,které o tom vydala,se v její nové vlasti staly téměř standardními díly:dosatalo se jí za to obdivu a nejruznějších poct.Na celém světě bychom sotva našli ženu ve službách vědy,které bylo propůjčeno tolik čestných doktorátů.Za svůj život proseděla dr.Rossová stovky hodin u lůžek umírajících a pečlivě zaznamenávala všechny jejich reakce,z nichž nakonec odvodila a definovala několik fází umírání.Dokud zaznamenávala a uveřějňovala to,co její pacienti prožívali a případně vytrpěli až do zjištění smrti,setkávala se u  svých kolegů se souhlasem.Když ale na přednáškách a ve svých interwiev začala referovat,že jí umírající často vyprávěli o mimotělesných prožitcích či dokonce o zakoušení-onoho světa(což nejdříve v souladu se svým vzděláním považovala za pouhé halucinace),mnozí kolegové se od ní odvrátili a prohlásili ji za blaznivou.Nemohli uvěřit,že se odvážila do tak neseriózní oblasti,jako je posmrtný život:ten přece neexistuje.Vždyť v souladu s mechanistickým a materialistickým myšlením je člověk pouhé seskupení atomů a energií,takže smrtí lidského těla končí jak existence psýché,tak veškerý indivduální život.To,že Elisabeth Kúbler-Rossová neskončila svůj výzkum tam,kde domněle překračovala hranici zkoumatelného,a přes všechnu nevraživost nadále hovořila o svých pozorováních a o závěrech,které z nich vyplynuly,se jistým kruhům jevilo jako porušení vědecké integrity.K tomu se badatelka vyjádřila takto:Podle mého názoru spočívá vědecká čest v tom,že se člověk pod to,co zjistí,podepíše a objasní,jak ke svým závěrům dospěl.Myslím že bych si zasloužila naprostou nedůvěru a dokonce obvinění z prodejnosti,kdybych uveřejňovala jen to,co se lidem líbí.Ale na to nepomýšlím.Nehodlám nikoho přesvědčovat,ani číkoliv názory vyvracet.Svou práci vidím v tom,že předávám,co jsem zjistila.Kdo je připraven,bude mi důvěřovat.A kdo ne,bude prostě tvrdit,že ví všechno líp.Elisabeth Kúbler-Rossová je už víc než deset let v Americe slavnou osobností,a také v Evropě byla jejím knihám věnována zvýšená pozornost.Ale teprvé dvě televizní vysílání Gúntera Rollinga představila práci a myšlenky této podivuhodné ženy širokému publiku.Švýcarským televizním divákům bylo navíc umožněno poznat ji též prostřednictvím interview se známým katolickým teologem Hansem Kúngem.V uvedených vysíláních vyslovila Elisabeth Kúbler-Rossová přesvědčení získané na základě vlastních výzkůmu:Smrt je přechodem na jinou životní formu v jiné frekvenci a okamžik smrti je zcela jedinečný,krásný a osvobodivý zážitek,který člověk prožívá bez útrap a strachu.Tak pozitivní výpověď televizní diváci od lékaře dosud neslyšeli.A když byla dotázána,zda se smrti opravdu nebojí,spontánně vyznala:Ne,vůbec ne,těším se na ni.Sdělila také,že její zájem o fenomén smrti pro ni neznamená útěk před životem.Zahrntím smrti do vlastního myšlení a jednání žije člověk vědoměji a sostředěněji a dává si pozor,aby svůj čas nepromarnil bezcenostmi.V rozhovoru vysílaném švýcarskou televizí vyzvedává profesor Kúng význam jejich myšlenek pro naši dobu.Je přesvědčen,že nejen teologové,ale nesčetní běžní lidé jsou jí nekonečně zavázání,že si položila jisté nepohodlné otázky,týkající se smrti.Prolomila tím silnou tabuizaci.Věda a myšlení se pootevřely i takovýmto problémům.Náš život v pozemském těle,vyznala Elisabeth Kúbler-Rossová v témže vysílání,je jen velmi malou částečkou lidské existence.Osobní žití není,jak se domnívá materialisticky orientovaná věda,omezeno na tento  jediný život.Pozemské bytí je součástí celkové individuální existence.která sahá daleko za jeho hranice.Jakým způsobem Elisabeth Kúbler-Rossová dospěla ke svému přesvědčení o existenci života po smrti a k náhledu,co lidé prožívají bezprostředně po ní,o tom informuje tato publikace.Je sestavena z trojice přednášek:první se jmenuje Život a umírání,a autorka ji pronesla v prosinci 1982 ve Švýcarsku.Reprodukujeme ji zkráceně,abychom nepředjímali oba další příspěvky.Druhá stať má nazev Smrt neexistuje a byla přednesena roku 1977 v kalifornském San Diegu.Na závěr přinášíme didaktické kazety,kterou autorka nahrála v roce 1980.Dala jí titul Život,smrt a život po smrti.