Výklad Horoskopů

Motivace lidského chování

K pojmu motivace-Všichni s nějak vysvětlujeme,proč lidé jednají tak či onak,ale naše vysvětlení jsou nutně kusá a nepřesná.Naši bližní se často chovají zcela jinak,než jak bychom podle svých předpokladů od nich očekávali.Ba-nejsme ani schopni dostatečně analyzovat svůj vlastní postup a odpovědět na otázku,proč jsme se vlastně chovali tak,jak jsme se chovali,a co nás vedlo k projevům,jichž třeba později litujeme.Vidíme tedy i sami na sobě,že vyznat se v sobě i v druhých není tak jednoduché,i když si mnohdy namlouváme,že právě my to dovedeme.Mnohé z našeho chování je dobře upevněným návykovým chováním,které se projevuje bez našeho vědomí.
Motivace osobnost-Pro mnohé motivy nám společnost předepisuje cíle i prostředky.Jde o problémy vztáhů lidí k základním činnostem(zejména k práci),o výchovu a formování osobnosti,o vztahy k druhým lidem ve všech oblastech života.
Instinkty-Instinkty jsou způsoby chování,jehož základní rysy,přznačné pro jednotlivé druhy,jsou stále a stejné u jedinců téhož druhu.Instinktivní chování slouží cílům,které jsou potřebné pro život organismu z hlediska lidského chování je možno instinkt považovat za základní motiv,který vede organismus k určitým cílům nebo účelům.
Biologické(fyziologické)potřeby-Za hlavní znak potřeby se považuje nedostatek nebo přesycení.Potřeby vyjadřují tedy požadavky člověka-co a kolik čeho nezbytně potřebuje,aby mohl přiměřeně existovat.proto lze říct že potřebu nelze definovat napětím,že potřeba není proces,ale vlastnost.Člověk řeší problémy,které nemají biologickou užitečnost a mohou do konce přinášet individuální škodu a bolest.Lidský jedinec nevydrží dlouho v prostředí bez stimulace,má potřebu aktivity,v lidské osobnosti se nikdy nedosahuje rovnováhy,jáka byla před narušením,individum roste a vyvíjí se.Nejednáme vždy směrem k uklidnění,ale klademe si cíle,unikáme ze statického stavu do stavu aktivního,hledáme i nerovnováhu,uvolňujeme se od otroctví pouhé existence.U člověka jsou potřeby jako historický vzniklé útvary hnacími silami osobnosti.
Homeostáza-Homeostázu lze definovat jako fyzikální a chemickou stabilitou organismu.Udržování homeostázy má vliv na celkové chování organismu.Porušení rovnováhy může být likvidováno obnovením dřívějším rovnováhy nebo vznikem rovnováhy nové.Jestliže nedojde k žádné z těchto možností,pak zpravidla následuje smrt.
Emoce jako motivy-Odlišným pojmem jsou i citové vztahy,které se definují jako komplex postojů zaměřěných určitým směrem a spojených s tendencí reagovat nějakou emocí,spojenou s tímto vztahem.
Sebeaktualizace a příbuzne pojmy-Sebeaktualizace je naplňováním všech potřeb individua.Jedinec není pasívním,odpovídajícím organismem,jeho chování je zaměřeno spíše na budoucnost,žije,aby realizoval své hodnoty.
Cíle jako motivy-Velmi často rovnováhu spiše narušujeme,než obnovujeme.To zaleží na jeho učení a zkušenosti.Účelem jednání je dosáhnout cíle tj.takového zakončení,k němuž jednání směřuje.Jednání je zaměřeno do budoucnosti.Odstranění omylů apod.Cíle jsou tedy závislé na okolnostech.Vzniklé vzrušení se projeví snahou dosáhnout cíle.Naše chování může být vědomé nebo nevědomé,což představuje nikoli protiklady,ale extrémy kontinua,sahajícího od ostré pozornosti k totálnímu nevědomí.Naše úspěchy a selhání se odrážejí v našich výkonech i v naší osobnosti.
Vliv sociálních činitelů na motivaci-Sociální skupiny,normy,hodnoty a role-Pro naší potřebu postačí definovat sociální skupinu velmi jednoduše jako dvě nebo vice osob,které jsou ve vzájemných vztázích.Z hlediska motivace je skupina důsledkem snah po uspokojování potřeb.Každý jedinec uspokojuje mnoho svých motivů výhradně prostřednictvím skupin:spoluprací s ostatními členy skupiny dosahuje skupinových cílů,které jsou nutné pro trvání skupiny i pro jednotlivé její členy.Jestliže dva nebo více lidí jsou postavení před týž problém a nejsou schopni sami jej uspokojivě řešit,vzniká tendence společně vyvinout způsob řešení,dosahnout uspokojení.Vytváří se sociální skupina,která se strukturuje,vznikají formy styku a regulace,členům se přidělují různé role,vytvářejí se vzájemné vztahy.To vše má vliv na každého člena skupiny.
Frustrace,konflikty,stress-Sebedůvěra a pocity vlastní ceny,resp.sebeúcty mají značný vliv na hodnocení vlastní osobnosti.Na sebedůvěru má vliv úroveň aspirace,rozdíl mezi vnímaným a ideálním já,naše celkové postavení ve společnosti.Sebeúcta nás zavazuje k určitému chování,které je v souladu s naším vnitřním vyhodnocovacím systémem.je závislá na našem obrazu o sobě i na hodnocení sebe sama.Má silný citový přízvuk.Je významným činitelem pevnosti a stalosti celkového sebepojetí.Za chování,které je v rozporu s naší sebeúctou,se trestáme,sebeúcta je i ukazatelem osobní hodnotové hierarchie.Míra sebedůvěry má značnou motivační účinnosti.Lidé s velkou sebedůvěrou přistupují k různým situacím s přesvědčením,že jejich zkušenost je přesná a pravdivá a že jejich úsudky jsou správné.To jim umožňuje stálou a jasnou orientaci.Málo se spoléhají na druhé,tolerují jejich nesouhlas,ale mají odvahu jednat podle,protože mají důvěru ve vlastní přesvědčení,i když čelí nesnázím.Mají schopnost odmítnout názory,které jsou populární,odolávají tlákům,protože mají důvěru ve vlastní síly a vesvou schopnost neztratit směr.Lidé s malou sebedůvěrou jsou(nebo se cití)více ohrožování.Proto mají více nesnází a menší důvěru ve své schopnosti,jsou ustrašení,očekávají spiše neúspěch,málo odolávají frustraci.To vše je vede k tomu,že si své jednání omezují,vyhýbají se přílišnému exponování,nejsou ochotní vyjadřovat nepopulární minění.Snaží se být málo viditelní ve skupině.Jsou citliví na nepříznivé minění,mají strach,že vzbudí hněv druhých.Cítí se příliš vystaveni kritice a jsou si vědomí sebe samých na veřejnosti,což jim působí pocity trapnosti.Protože mají stále obavu ze selhání,radějí se neprojevují.Uvedené závěry jsou jistě schematické.Úmyslně jsem však nebral v úvahu ,že lidské chování je determinováno komplexně,a snažil jsem se demonstrovat motivující působení určitých aspektů já.Celkový pohled na sebe(obraz o sobě,hodnocení sama sebe)je ve vztahu k různým činitelům.Zkoumala se např.závislost na sociálním statusu,na zastávání vedoucí role.Zjistilo se,že lidé mající vedoucí roli mívají pozitivnější postoj k sobě a také vnímají vztahy druhých k sobě jako pozitivnější.Studovaly se relace mezi sebepojetím a volbou přátel.Zjistilo se,že časem se zvyšuje souhlas mezi sebepojetím a tim,jak nás percipují naši přátelé.Lidé,které si zvolíme za přátele,bývají nám vice podobni než jiní:vzájemně se s nimi percipujeme tak,že náš obraz o nich a jejich obraz o nás jsou podobné.Značný vliv na sebepojetí má úspěch a neúspěch.Vysoké hodnocení sebe sama vyplývá z poznání,že naše schopnosti umožnují dosáhnout cíle.Po úspěchu nebo neúspěchu se naše sebehodnocení mění,ale většinou jen ve schopnosti,která byla přímo dotčena,a méně v celkovém hodnocení.Změny směrem nahoru jsou po úspěších častější než dolů po neúspěších.
Robert Šebek.