Výklad Horoskopů

Touha po zjištění onoho obrovitého světa příčin, jež doprovázejí životy lidí i národů a tvořící jejich zdar nebo pád, zaměstnává každého myslícího člověka. Zaměstnávala i Dr. Jana Kefera, který studoval moderní vědy o životě: biologii, psychologii, sociologii atd. Obdivoval se krásným teoriím, ale divil se, že v praxi selhávaly. Člověk, naplněný poznatky neobyčejné ceny, stál bezradný před skutečností proměnlivého života l a ve svém rozumovém poznání ještě zoufalejší a opuštěnější.

Podobně se dělo i Faustovi, který podněcován touhou po poznání, se oddal magii. Dr. Kefer nebyl duchem faustovským, proto se zachytil věty, kterou četl v díle Tomáše Akvinského, velikého světce, velikého učence a velikého mystika: „Astrologie jest věda veliká, věda přesnosti neobyčejné...“. A protože nepohrdal moudrostí minulých věků ani tím, co nezná, začal doplňovat své poznatky zapomenutou moudrostí starých mistrů. Tak ponenáhlu poznával příčiny, jež mu umožnily alespoň poněkud poodhrnout clonu, skrývající tajemství lidského osudu a mohl srovnávat.

Viděl bezradnost pedagogů a psychologů nad otázkou, jak vychovávat budoucí generace. Viděl, jak metodou moderní psychologie geniálním dětem vycházely testy omezenců a jak nevědomci vykázali testy nadprůměrné inteligence, zatím co jediný pohled na horoskop dítěte objasňoval tento zdánlivě neřešitelný rozpor. Astrologie bere v úvahu individualitu, zatím co moderní psychologie a vědecká zkušenost nivelizuje a vyzná se jen v posuzování průměrných bytostí. Pro nadprůměrnost nemá měřítka. Viděl mnohokrát, jak skvělý chirurg ztroskotal nad pacientem proto, že nevěděl, že operace, provedená v pátek dopoledne znamená život a stejná operace provedená ve čtvrtek odpoledne, znamená smrt nemocného. Viděl nádherné jedince vysokých kvalit umírat, ačkoliv ještě po léta mohli ozařovat život národa.

Kolikrát, ach kolikrát viděl velikost a slávu rýsovat se v konstelaci hvězd. Kolikrát marně přivolával svobodu do rukou odpovědných, kteří s úsměvem a pohrdáním odmítali sny neškodného pomatence, domnívajíce se, že jednají podle vědecky školeného rozumu, zatím co byli nositeli neúprosného tlaku neblahých sil. A zase naopak viděl osvícené muže, kteří znajíce proměny bytí, zachraňovali životy i majetky způsobem, který nevědomci nazývali zázračným.

Lidé nechápou jednoduché a základní pravdy, vedoucí ke svobodě a mistrovství života. Kamenovali proroky, kteří mluvili k jejich víře a odvraceli se od toho, kdo k nim mluví ve jménu rozumu. Snad skutečně nelze ještě využít věčné pravdy pro lidský život. Snad tyto pravdy dovedou jen v tichých samotách potěšit vidinami velikosti člověka, jenž proniká záhadami bytí, aby oslněn nádherou příčin, dovedl se dokonaleji kořit Prozřetelnosti. Té, jež všechno jeho bytí s jeho osudem a cílem rozložila na vahách věčnosti a mírným, pokojným řádem pohybuje sférami, jejichž vytušení je ctí a slávou Ducha.