Pokračování(1/4)
Všechno se zamlžuje.Naším posledním pocitem kontaktu s fyzickým okolím je,že sklouzáváme někam pryč.Začínáme blouznit a mít vidiny.Pokud bylo v našem životě mnoho záporného,můžeme vidět děsivé podoby.Znovu se odehrávají strašné a nepříjemné okamžiky našeho života a dokonce se můžeme v htůze i rozplakat.Pokuď jsme vedli život plný laskavosti a soucitu,můžeme zažívat šťastná nebeska vidění a,setkávat se s milujícímí přáteli nebo osvícenými osobnostmi.Pro ty,kdo vedli dobrý život,je ve smrti místo strachu mír.Vnitřním zážitkem umírajícího je velký vichr,který smetává celý vesmír,včetně umírajícího,neuvěřitelný vetrný vír,pohlcující celý vesmír.Naše vdechy jsou stále slabší a výdechy delší.V tomto bodě se shromažďuje krev a vstupuje do kánalu života ve středu našeho srdce.Postupně se jedna po druhé shromáždí tři kapky a způsobí tří dlouhé,závěrečné výdechy.Potom najednou naše srdce přestane pracovat.Kolem našeho srdce zůstává jen nepatrné teplo.Všechny příznaky života jsou pryč a to je bod,kdy v moderní klinické situaci můžeme být označení za,mrtvé.Ale tibetští mistři hovoří o vnitřním procesu,který ještě stále pokračuje.Délka doby mezi koncem dýchání a ustáním vnitřního dechu je přibližně jako délka doby jednoho jídla,tedy zhruba dvacet minut."Ke čtyřem stavům těla popisují čtyři stavy vědomí:,,V případě vnitřního rozkladu ve stavech smrti se rozpouštějí jemné i hrubé myšlenky,stavy a emoce,lze rozlišit čtyři stále jemnohmotnější úrovně vědomí.Proces smrti tu zrcadlí obráceně proces početí.