Jdi na obsah Jdi na menu
 


Začátek(1/1)

28. 2. 2014

Tímto odstavcem jsme uváděli příchod člověka na svět,stejným odstavcem bychom se s ním měli rozloučit.Už proto,že zobrazuje nadějí Východu,nikoli trágedii chápaní smrti západní civilizace.Na počátku jsme si rozebrali průchod zrození a teď průchod jednotlivými světy.Do každého světa se musíme narodit tím,že odložíme něco ze světa minulého.Něco,co k nám patřilo,bylo nám blízké.Abychom byli schopni přemyšlet o jiných světech,ponořme se teď na chvíli do čínské kosmologie,podívejme se,co nám spolu s Tibetskou knihou mrtvých říká o posledních okamžicích člověka na tomto světe.Sogjal Rinpočhe uvádí ve své Tibetské knize o životě a smrti velmi zajímavý příklad dobrého konce:Dilgo Khjance Rinpočhe vypráví o mistrovi,který žil v ústraní v jednom khamském klášteře a byl blízký svým starším bratrům.Tento mistr dokonále zvládl jógické cvičení.Jednoho dne požádal svého pomocníka:,chystám se už umřit,a tak mi,prosím tě,vyhledej v kalendáři nějaký příznivý den."Pomocník byl ohromen,ale neodvážil se svému mistru oponovat.Podíval se do kalendáře a řekl,že hvězdy budou přiznívé příští pondělí.Mistr pak pravil:,Pondělí je až za tři dny,myslím,že to stihnu."Když se asisten o chvíli pozdějí vrátil do místnosti,viděl,že mistr sedí vzpřímeně v jógické meditační pozici tak nehybně,jako by už umřel.Nedýchal ,ale slabý pulz byl ještě pozorovatelný.Pomocník se rozhodl,že nebude nic dělat a bude jen čekat.V poledne najednou uslyšel hluboké vydychnutí a mistr se vrátil do normálního stavu,v dobré náladě hovořil s pomocníkem a požádal o oběd,který s chutí snědl.Zadržel dech na celé meditáční sezení.Důvodem ,proč to dělal,bylo,že délka života se počítá jako určitý počet dechů,a mistr,který věděl,že jeho konec je již nablízku,zadržel dech,aby tohoto konečného počtu devhů nedosáhl před příznivým dnem.Hned po oběde mistr znovu zhluboka vdechl a zadržel dech až do večera.Totéž udělal nazítří a následujícího dne.Když nadešlo pondělí,zeptal se ,Je dnes příznivý den?,Je",odpověděl pomocník.Dobrá,dnes tedy odejdu,prohlásil mistr.A téhož dne bez jakékoli viditelné nemoci nebo potíží v meditaci zesnul.."Samotný proces smrti zřejmě není přímo kratochvilný,ale vzpomeňme na ubohé rodící se děťátko.Copak si asi mysli,jak se cítí,jestlipak se také neobává,že došlo ke konci světa?Všechno se bortí,svírá děťátko,tlačí ho do neznáma takovou silou,že novorozeňátka mají často zdeformovanou hlavičku-proto také nemají srostlé lebeční kosti.